USA 2009, 4. část - Las Vegas
Las Vegas, město uprostřed pouště, je s více než 600.000 obyvateli největší město státu Nevada. Založeno bylo roku 1905 a proslulé je především svými kasíny a nočním životem, ale také zločinností. Je centrem zábavy, hazardu i neřesti. Srdcem Las Vegas je Las Vegas Boulevard, respektive jeho část nazývaná The Strip dlouhá sedm kilometrů. V této části se nachází většina hotelových komplexů, které jsou zároveň i obřími kasíny. Nachází se zde 17 z 20 největších hotelů ve Spojených státech amerických. Ročně město navštíví 40 milionů turistů, kteří zde průměrně stráví 3-4 dny.
27. srpen 2009
Hranice parku Death Valley, ze kterého právě vyjíždíme, je zároveň hranicí států Kalifornie a Nevady. Trvá ještě zhruba 4 hodiny, než dojedeme do Las Vegas. Díky kombinaci únavy, vedra a jednotvárné cesty pouští po rovně narýsované cestě jako podle pravítka mám místy co dělat, abych neusnul za volantem stejně jako zbytek celé posádky. Jakmile však v dálce místo pouště konečně spatřuji tyčící se hotely a další budovy slavného města a dálnice se mění z dvouproudové na sedmiproudovou, najednou jsem jako politý živou vodou. Kolem čtvrté hodiny odpolední přijedeme k našemu hotelu Stratosphere, auto zaparkujeme do hotelové nadzemní garáže a jdeme na recepci. Nutno podotknout, že hotely v Las Vegas jsou relativně levné, neboť se počítá s tím, že návštěvník zde (ne)dobrovolně nechá spoustu dalších peněz, aby si toto město neřesti dosyta užil. My však musíme hledět na svůj omezený budget, a tak jsme si pro 7 lidí již dopředu zarezervovali pouze dva pokoje. Každý z nich však má dvě obrovské postele (tzv. queen bed), přičemž na každé z nich se bez problémů vyspí dva lidé. Za dvě noci každý z nás zaplatí asi 35 USD, a to je cena za páteční noc dvojnásobná oproti noci během pracovního týdne. Jakmile se ubytujeme a najíme, jdeme omrknout bazén na střeše našeho hotelu. Domů pošlu starostlivým rodičům MMS z lehátka s panoramatem okolních budov. Pomalu se začíná stmívat, a proto se vydáváme do města, kam jinam než na slavnou ulici The Strip.
Náš hotel Stratosphere je v podstatě severním koncem této ulice. Teprve to typické noční Vegas na nás udělá opravdový dojem. Obří světelné reklamy, blikající neony a obrovské hotely napodobující různá světová místa na každém kroku působí sice hodně kýčovitě, ale přesně o to tady jde a chtě nechtě na nás zapůsobí. Las Vegas Boulevard je také jedinou ulicí ve městě, kde můžeme beztrestně pít alkohol, na což nás také upozorní jeden strážník, když s pivem v ruce stojíme jen o pár metrů vedle. Ten večer se jen tak proplétáme Stripem a pozorujeme ten neuvěřitelný hukot kolem nás. V jednu chvíli sledujeme obrovské pouliční představení dvou pirátských lodí, z nichž jedna se nakonec zcela potopí pod vodu, a o chvíli později se už ocitáme na náměstí svatého Marka a po vodou zaplněných kanálech tu ve druhém patře hotelu jezdí gondoly přesně jako v pravých Benátkách. Před návratem na hotelový pokoj si rovněž neodpustím zahrát si v kasinu v našem hotelu. Hodím pár dolarů do automatů, ale štěstí se na mě neusměje. V kasinech zcela ztratíte pojem o čase. Záměrně tu nejsou okna ani hodiny, takže to tu vypadá stejně v jakoukoliv denní či noční hodinu. I mě pak překvapí, když se podívám na svoje hodinky, že už jsou dvě ráno, a tak jdu konečně spát.
28. srpen 2009
Konečně jsme si mohli trochu pospat, a tak vstáváme až po desáté hodině. Po třech nocích strávených pod stanem za sebou jsme si konečně mohli dopřát luxus měkké a velké postele. Rovněž celé město se probouzí jen velmi pozvolna a nabírá síly na další hýřivý večer. Naštěstí nikdo z nás na sobě neobjevuje žádné velké známky kocoviny, natož nechtěné tetování či zásnubní prstýnek. Po snídani tak skoro všichni jedeme autem navštívit velký outlet na jižním okraji města. Strávíme zde na můj vkus docela dost času (asi 4 hodiny), ale aspoň si tu koupím nové boty za dobrou cenu, jelikož staré tenisky jsem měl už zničené z práce v kempu a definitivně se mi rozpadnou během cestování. Cestou zpátky na hotel jedeme po Las Vegas Boulevard, míjíme slavnou ceduli s nápisem Fabulous Las Vegas a rovněž všechny významné hotely jako pyramidu Luxor, Excalibur, New York, MGM Grand, Monte Carlo, Planet Hollywood, Caesar Palace či Paris. Po cestě však musíme zaparkovat u slavného hotelu Bellagio a podívat se na zpívající fontánu před ním známou např. z filmu Dannyho parťáci. Každou půlhodinu se totiž tato fontána vine do rytmu jiné hudby a my zrovna pozorujeme představení na písničku Time to say goodbye. Je to opravdu nádherný zážitek a všichni jsme překvapeni, jaké efekty tato fontána dokáže. Zapůsobí to na nás tak silně, že se sem toho dne pojedeme podívat ještě jednou, za tmy.
Když přijedeme na hotel, jdeme se znovu vykoupat a slunit na střešní bazén a večer máme v plánu se podívat na samotný vrchol Stratosphere Tower. Jako hosti hotelu máme vstup do věže zdarma, což byl také hlavní důvod, proč jsme si vybrali zrovna tento hotel. Ušetřili jsme si tím 12 dolarů, které ale obratem utrácím za jednu ze tří adrenalinových atrakcí umístěných na vrcholu věže. Tzv. Insanity je kolotoč točící se přímo nad volným prostorem s výhledem na město ve výšce zhruba 300 metrů nad zemí. Tak vysoká je taky celá věž Stratosphere, což z ní činí nejvyšší stavbu na západě USA. Naskýtá se nám tak nádherný výhled na noční prozářené Las Vegas. Ze slevových poukázek pak využíváme margaritu za dolar a džbán piva zdarma k pizze. Ve 23:45 ještě stihneme další představení fontány u Bellagia, tentokrát na písničku Singin‘ in the rain, a o půlnoci pak fontána tančí do rytmu americké hymny. Automaty mi pak spolykají další peníze, ale ani těch skromných 8 dolarů, které jsem v kasínu utratil, mi nemůže zkazit dojmy z tohoto slavného "města, které nikdy nespí". Já však jít spát musím, abych měl síly na zítřejší cestu do Grand Canyonu.
Komentáře
Okomentovat