Chicago (17.-18. 7. 2009)

Po dvou letech jsem se opět rozhodl strávit léto ve Spojených státech amerických na způsob work&travel. Tentokrát jsem si přes agenturu domluvil práci v kempu ve Wisconsinu. Po 10 týdnech práce jsme si skupinka 7 lidí koupili letenky do Kalifornie a půjčili si auto, se kterým jsme procestovali jihozápad USA. Během práce v kempu jsem se byl však podíval i do Chicaga.

USA 2009, 1. část - Chicago
Chicago je třetím nejlidnatějším městem Spojených států, jeho metropolitní oblast má takřka 10 milionů obyvatel. Město se nachází ve státě Illinois při pobřeží Michiganského jezera. Z politických důvodů má město přezdívku Windy City (Větrné město). V porovnání s lidnatějšími městy New Yorkem nebo Los Angeles je Chicago mnohem čistší a zelenější, což dokazuje i jeho další přezdívka a městské motto City in a Garden (Město v zahradě). Nejvyššími budovami jsou Willis Tower (443 m), která je zároveň nejvyšší budovou na západní polokouli, dále Aon Center (347 m) a John Hancock Center (344 m).
Město bylo založeno v roce 1837 a díky jeho strategické poloze a rozšiřující se železnici se z něj v polovině 19. století stalo průmyslové a obchodní centrum Středozápadu. Až do Los Angeles odsud vedla slavná americká dálnice, 4000 km dlouhá Route 66. Na počátku 20. století zde žila velká menšina (asi 100.000) českých přistěhovalců. Jeden z nich, Antonín Čermák, byl v letech 1931-1933 starostou města. Chicago je tavicím kotlem velkého množství kultur a národností
.

17. července 2009
Jelikož z kempu, kde všichni pracujeme, je Chicago vzdálené zhruba 200 mil, pět z nás se rozhodlo o volném víkendu vyrazit autem do tohoto velkoměsta. Mířím proto do místní autopůjčovny Hertz v Lake Deltonu, abych pro nás na dva dny půjčil nějaké auto. Na místě je již připravený pětimístný Ford Fusion a zbývá už jen zaplatit 106 USD. Platební terminál nejdříve odmítá moji americkou VISA vzít, ale nakonec problém vyřeším a rychle se naučím i pracovat s automatickou převodovkou auta. Kolem čtvrté hodiny odpoledne tak můžeme já, Tomáš, Iveta, Dáša a Verča konečně vyrazit. Kolem osmé večer přijíždíme do severní části města a podle GPS hledáme jediný cenově dostupný hostel, který má být ve městě podle stránek hostels.com ještě volný. Naštěstí je a na recepci každý platíme 27 dolarů na noc. Jelikož už je pozdě večer a do centra města to máme daleko, tak se vydáváme jen pár bloků pěšky k pobřeží Michiganského jezera na Lane Beach. Sedáme si s pár plechovkovými pivy na skaliska, odkud nás po hodině vyženou policisté, a tak jdeme spát.



18. července 2009
Druhý den ráno dojedeme autem do centra, kde hledáme nějaké vhodné místo k zaparkování. Kvůli nevalné pověsti města, kde řádil známý gangster Al Pacino, raději auto necháme na placeném parkovišti a pak už po vlastních míříme směrem k pobřeží. V kavárně si na cestu koupíme nezbytné americano a poté si sedáme na trávník u Michiganského jezera, kde si uděláme piknik a snídáme zásoby z kempu. Vycházka podél jezera nám pak skýtá úžasné pohledy na panorama města, kterému dominují mnohé mrakodrapy včetně toho nejvyššího Willis Tower. Ovšem nejlépe je panorama Chicaga vidět od Adler planetária umístěného na konci malého poloostrova. Naším nejjižnějším bodem je fotbalový stadion Soldier Field, stánek chicagských Bears hrajících NFL. Dále na jih se navíc ani nedoporučuje chodit z hlediska bezpečnosti, navíc tam není ani co vidět.


Jdeme tedy zpátky přes Grant Park, kde narazíme na úžasnou rokokovou Buckinghamskou fontánu, která patří mezi největší na světě. Někdy bývá označována za začátek legendární Route 66, vedoucí z Chicaga do Santa Moniky v Kalifornii, ale ve skutečnosti začíná až o pár bloků dále na Michigan Avenue. Na její křižovatce s Adams Street mě právě na ceduli s označením Begin Historic Route 66 náhodou upozorní jeden z místních bezdomovců, za což jsem mu poděkoval a nechal se u ní vyfotit. Na každém kroku mě Chicago něčím uchvátí, ale líbí se mi celkově kombinací svých krásných výškových budov se spoustou zeleně a městských parků. Ne nadarmo se mu taky přezdívá City in a Garden, což je i městské motto. V jednom z parků se zastavujeme, abychom si zde odpočinuli a poslechli živou hudbu. Hraje tu zrovna nějaké mladá punk-rocková skupina a nejraději bych tu seděl až do konce, ale musíme pokračovat dále. Další naší zastávkou je Millenium Park, kde nás zaujme zajímavě architektonicky řešené koncertní pódium (Jay Pritzker Pavilion) či velká zrcadlová skulptura ve tvaru fazole (Cloud Gate), odrážející od sebe okolní prostředí. Na jídlo se zastavujeme v McDonald‘s na Navy Pier, což je slavné molo se spoustou zábavních atrakcí. Moc dlouho se zde však nezdržujeme a po Michigan Avenue míříme podél řeky Chicago k hlavnímu cíli dne. Hodláme totiž vystoupat na nejvyšší budovu v USA Sears Tower, čerstvě přejmenovanou na Willis Tower. Se svou výškou 442 m byla do roku 1998 zároveň nejvyšší budovou na světě, než ji překonaly věže Petronas Twin Towers. Nahoře chceme být ideálně tak, abychom viděli stmívání, ale tento záměr nám překazí více než dvouhodinové čekání ve frontě, takže se úplně nahoru dostaneme až v devět večer. I tak je pohled na noční Chicago úžasný a utracených 15 dolarů za lístek stálo za to. Před půlnocí se loučíme s Chicagem a přes noc jedeme zpátky do kempu.

Komentáře